Vodní a tepelné elektrárny - Vedlejší energetické produkty
k navigaciK využívání odpadů - které produkuje jak jaderná energetika, tak i energetika klasická -, vytvářejí vlády zemí různé podmínky; ty producenty a odběratele motivují či přímo nutí odpady využívat (např. v Nizozemí se využívá nebo vyváží 100 % energetických odpadů).
Dříve odpady, dnes druhotné suroviny
Odpady, které vznikají při spalování uhlí v tepelných elektrárnách a v průběhu odsíření spalin, se nazývají vedlejší energetické produkty. Je jich celá řada a lze je využít jako druhotné suroviny. Po vytvoření odpovídajících dokumentačních, technických, organizačních a obchodních podmínek se v souladu s právními předpisy stávají tzv. certifikovanými výrobky. Za odpady se považují jen nevyužité vedlejší energetické produkty, které je třeba odstranit uložením na skládky.
Energosádrovec
Podkladový materiál při stavbách silnic či železnic, výplň nahrazující uhlí ve vytěžených uhelných slojích, terénní úpravy a modelování krajiny při rekultivacích, využití v suchých maltových směsích, to všechno jsou možné způsoby nakládání s energosádrovcem, v některých případech i se směsí energosádrovce a popílku.
Nejznámějším a zároveň nejefektivnějším využitím produktů odsíření však je bezesporu výroba sádrokartonových desek využívaných pro modelování interiérů v obytných i ostatních budovách, a také výroba nosných stavebních profilů. Příkladem využití energosádrovce je v tomto směru Knauf Počerady, společný podnik ČEZ, a. s., a německé společnosti Knauf uvedený do plného provozu v únoru 1995 v těsném sousedství Elektrárny Počerady. Tento závod odebírá v podstatě kompletní produkci sádrovce z odsíření pěti počeradských dvousetmegawattových bloků. Výrobou sádrokartonových desek u mělnické elektrárny se věnuje společnost Rigips.
Intenzivně se připravují další projekty pro využití energosádrovce, např. pro výrobu sádrových tvárnic nebo sádrotřískových desek.
Popílek a škvára
Tyto vedlejší energetické produkty odebírají stavební firmy a využívají je při výrobě betonů a malt. Popílek může působit jako aktivní i neaktivní složka (přispívá ke tvrdnutí či nikoli), struska a škvára zastává především funkci plniva. Popílek a škvára slouží i při výrobě cementu, cihel, umělého kameniva, přidávají se do asfaltu. Popílek lze využít také k výrobě náplní filtrů pro čistírny odpadních vod nebo pro zneškodňování nebezpečných odpadů jejich tzv. sodofikací (směs popílku, cementu a vody po přidání kalu z čistírny odpadních vod vytvoří pevnou hmotu s velmi nízkou vyluhovatelností, kterou lze bez rizika uložit).
Produkt polosuché metody odsíření, popel z fluidních kotlů, stabilizát, aglomerát
Jde vesměs o materiály vhodné k využití pro stavební účely - vyplňování příkopů, zásypy, konstrukční vrstvy silnic a dálnic apod.). Výhodou je schopnost nabýt alespoň minimální pevnosti.
Úpravou receptury stabilizátu (směs popele a produktů odsíření nebo popele z fluidních kotlů, který se míchá s vodou za případku aditiva vápna, cementu) a jeho ukládání za určitých podmínek lze připravit vrstvu, která splňuje všechny požadavky na těsnicí materiály pro skládky. Stabilizát po zatuhnutí dosahuje pevnosti až 10 MPa a může být dosaženo velmi nízké propustnosti. Vrstva stabilizátu, aglomerátu (směs popílku nebo popele s asi 25 % vody) a deponátu (směs popele, energosádrovce a 25 % vody) může být úspěšně použita jako technická rekultivační vrstva skládek, úložišť apod. před překrytím zeminou a konečnou úpravou povrchu. Stabilizát je velmi vhodným materiálem pro rekultivaci bývalých odkališť. Tyto materiály jsou též vhodné pro vyplňování prostor po povrchové těžbě uhlí a obnovení původního nebo tvorbu nového reliéfu krajiny.
Ukládání nevyužitých produktů
Dříve se veškerá produkce popílku a strusky ukládala ve forma hydrosměsi na odkalištích tzv. plavením. Moderním způsobem jsou v současnosti využívané tzv. suché odběry, které jsou předpokladem pro další využití cenné suroviny i pro ekologičtější způsoby ukládání nevyužité části odpadů. Jejich doprava na místo uložení probíhá pomocí korýtkových dopravních pásů, trubkových pásových dopravníků, nákladních automobilů, železnice popř. potrubím ve formě husté suspenze.
Opora v zákonech
Pro český průmysl mělo velký význam zejména přijetí nových zákonů o ovzduší, o odpadech a o posuzování vlivů na životní prostředí. Tyto zákony byly v uplynulých 10 letech z důvodu harmonizace právních předpisů ČR s předpisy Evropské unie pro ochranu životního prostředí novelizovány. Povinnosti obsažené v právních předpisech vedly podniky ke zpracování vlastních strategií, koncepcí a programů ochrany životního prostředí, jež jsou založeny většinou na dodatečné instalaci zařízení k omezování znečišťování, na výměně technologií, na využívání druhotných surovin, monitorování znečištění atd.
První právní předpis v ČR, zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, stanovil povinnosti a požadavky při nakládání s odpady. Již v tomto zákoně měl původce odpadů povinnost co nejvíce omezovat vznik odpadů, vytvářet předpoklady pro využívání a zneškodňování odpadů, využívat odpady jako druhotné suroviny a zajistit zneškodnění v případě, kdy není možné jejich využití. Za druhotnou surovinu byla podle zákona přitom považována surovina nebo materiály získané z odpadu, které jsou způsobilé k dalšímu využití. Zneškodnění odpadu bylo podle zákona definováno jako jeho ukládání, spalování nebo neutralizace.
Zákon současně stanovil institut placení poplatků za ukládání odpadů. Poplatky měly kromě jiného stimulovat původce odpadů k minimalizaci množství ukládaných odpadů.
Následující zákony o odpadech (č. 125/1997 Sb. a č. 185/2001 Sb.) tento základní přístup původců odpadů zachovaly a jako motivaci přednostního využívání odpadů před jejich ukládáním zavedly zvyšování ročních sazeb za ukládání. V současné době upravuje nakládání s odpady zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Jeho návrh byl vypracován již s využitím příslušné legislativy EU. Odpady ze spalování uhlí a z čištění spalin z uhelných elektráren náležejí do skupiny 10 "Odpady z tepelných procesů", resp. do podskupiny 10 01 "Odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení". Žádný z odpadů nepatří do kategorie "nebezpečný", všechny tyto produkty po spalování a odsiřování spalin náležejí do kategorie "ostatní".
nahoru