Vodní a tepelné elektrárny - Jaderná elektrárna versus elektrárna uhelná

k navigaci

Každý ze zdrojů elektrické energie lze hodnotit z mnoha hledisek. Pokud se takové hodnocení soustředí jen na některé přednosti nebo nevýhody, není objektivní porovnání možné. To platí všeobecně i pokud se porovnává jaderná energetika a energetika založená na spalování fosilních paliv.

Žádná elektrárna není ideální

Životní prostředí je ovlivňováno všemi většími zdroji i spotřebiči energie. Námitky lze uplatnit vůči veškerým velkým zdrojům, a to vzhledem k vlivu na krajinnou ekologii, vůči spalovacím technologiím a zejména vzhledem k emisím skleníkových plynů. K jaderným zdrojům - jako jsou JE Dukovany a JE Temelín - lze mít námitky vzhledem k úrovni jaderné i radiační bezpečnosti a k fenoménu "jaderný odpad". Připomínky vůči obnovitelným zdrojům - jako je vodní energie, spalování biomasy a využití solární energie - mohou směřovat proti enormním nárokům na zábor území.

Vzhledem k tomu, že se lidstvo bez energie neobejde, přichází v úvahu srovnání typu risk na jedné straně a přínos na straně druhé. Snahou přitom je, aby prospěch ze zařízení mnohokrát převýšil poznané riziko. Z hlediska životního prostředí jsou významné všechny negativní efekty spojené s použitým palivem - od jeho těžby přes dopravu, úpravu, využití až po emise a odpady. Globální hodnocení se tak netýká pouze vlastního provozu té které elektrárny, ale všech eventuálních ekologických škod plynoucích z využití určitého paliva pro výrobu konečného produktu, elektrické energie.

Jaderné elektrárny

V současné době lze konstatovat, že jak JE Dukovany, tak JE Temelín patří z hlediska vlivu na životní prostředí mezi nejšetrnější zdroje výroby elektrické energie. Při jejich provozu nevznikají skleníkové plyny, nespotřebovává se kyslík a suroviny, které mají nenahraditelný význam (kromě jiného pro chemický průmysl). Program environmentální politiky českých jaderných elektráren je založen na prevenci a na trvalém zlepšování vztahu k ochraně životního prostředí. Zahrnuje naplnění všech zákonných norem a stanovuje cíle, kterých chce elektrárna dosáhnout (např. v oblasti odběru vody, kapalných výpustí, odparu a úletu vody, plynných výpustí a nakládání s jadernými odpady včetně uložení jaderného odpadu).

Uhelné elektrárny

Výrazné zlepšení životního prostředí, kdy krajina v ČR není zatěžována odpady a emisemi, je výsledkem více než 50 miliardových investic největšího výrobce elektrické energie u nás, akciové společnosti ČEZ. O odpovědném přístupu k životnímu prostředí svědčí snížení emisí popílku o 97 %, emisí oxidu siřičitého o 93 %, oxidů dusíku o 60 % a oxidu uhelnatého o 80 %. Téměř 90 % vedlejších energetických produktů již nepatří do kategorie odpadů, ale lze je dále využít.

Nejrozsáhlejší a nejrychlejší ekologický program v Evropě, který v ČR proběhl v letech 1992-1998, představoval instalaci 28 odsiřovacích jednotek a 7 fluidních kotlů v klasických elektrárnách, rekonstrukci odlučovačů popílku a modernizaci řídicích systémů elektráren. Celkově bylo odsířeno 6 462 MW instalovaného výkonu. Z této hodnoty připadá 5 930 MW na odsíření pomocí tzv. vypírky kouřových plynů (5 710 MW mokrá vápencová vypírka, 220 MW polosuchá vápenná metoda), 497 MW je odsířeno pomocí náhrady starých kotlů moderními s fluidním spalováním, u 35 MW došlo ke změně paliva. Zároveň s postupem prací na vyčištění modernějších uhelných zdrojů se rozeběhl i útlumový program nejstarších zařízení. V současné době všechny klasické elektrárny emisní i imisní limity plní, v mnoha případech se pohybují výrazně pod stanovenou hranicí.

Technologie a parametry pro snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které se používají v ČR, odpovídají úrovni nejlepších dostupných technik doporučovaných Evropskou unií a umožňují plnit požadavky nových právních předpisů pro ochranu ovzduší.

Většina odpadů vznikajících při výrobě elektrické energie v uhelných elektrárnách se stala v posledních letech pod označením vedlejší energetické produkty vyhledávanou surovinou využívanou především ve stavebnictví.

Ke vzájemnému porovnání jaderné a uhelné elektrárny z hlediska působení na životní prostředí je třeba dodat, že zdrojem ionizujícího záření není pouze jaderná elektrárna, ale i elektrárna uhelná.

Elektrárna uhelná 1000 MW Tzv. efektivní dávka ionizujícího záření
Černé uhlí 0,007-0,11 mSv/rok
Hnědé uhlí 0,002-0,08 mSv/rok
Elektrárna jaderná 0,001-0,01 mSv/rok
Jaderná fúzní 1000-5000 MW (odhad) 0,5-1 mSv/rok

Jaderné elektrárny a jejich společenská přijatelnost

Počáteční nadšení a bezvýhradný souhlas s mírovým využíváním jaderné energie a úspěchy při vývoji jaderných technologií silně narušily nehody jaderných elektráren. Celosvětově zesílila činnost odpůrců jaderné energetiky zejména po černobylské nehodě, kdy havárie elektrárny dosáhla celosvětově vyznaného rozsahu.

Vývoj v posledních letech však ukazuje na rostoucí společenskou přijatelnost jaderné energetiky. Svou roli sehrál především rozvoj druhé generace jaderných elektráren, moderní konstrukce jaderného paliva umožňující přechod na delší cyklus výměny použitého paliva a pokrok při řešení konce jaderného cyklu, tj. otázka ukládání jaderného odpadu, resp. problém "vyhořelé palivo a co s ním".

Celkově platí, že pro všechny skupiny obyvatel jsou nepřijatelná jakákoliv větší energetická díla stavěná a provozovaná v blízkosti jejich bydliště. Tato skutečnost ověřená mnoha průzkumy veřejného mínění se může stát překážkou při hledání lokality jakéhokoliv zdroje energie. Druhou stranou mince je nesporný fakt, že přínos z dostatku energie požaduje každý.

Srovnání investičních nákladů

Ze zorného úhlu výše investičních nákladů na výstavbu jaderné elektrárny a elektrárny uhelné, resp. plynové, vyplývá, že náklady na dva bloky JE Temelín ve výši 98 mld. Kč jsou vynikající investicí neboť jsou v přepočtu 1300 USD/kW pod uváděným a mezinárodně únosným minimem 1500 USD/kW.

Elektrárna Investiční náklady (USD/kW) Doba výstavba (roky)
Jaderná lehkovodní 2000-2500 6-7
Jaderná nejmodernější 1500-2000 4-6
Uhelná 1000-2000 4-5
Plynová, kombinovaný cyklus 500-900 2-3

Externí náklady

Zjednodušeně řečeno, za externí vlivy se označují ty vlivy, kterými působí jedna hospodářská organizace na organizaci druhou, a to aniž by k tomu bylo použito cenového mechanismu. Porovnání takových jevů je možné jejich převodem na peněžní hodnoty; ty představují tzv. externí náklady. Externí náklady při výrobě, rozvodu a užití elektřiny jsou vyvolány všemi procesy předcházejícími vlastní výrobu a procesy následnými, jako je těžba paliv, výroba energetických zařízení, likvidace odpadů a další související činnosti.

O externích nákladech se hovoří v souvislosti s jadernými elektrárnami zejména ve vztahu k velkým haváriím, u uhelných elektráren v souvislosti s těžbou a transportem paliv a s působením imisí. Ukazuje se, že nejvyšší externí náklady jsou spojeny se spalovacími procesy a nejnižší s obnovitelnými zdroji. Vztahy mezi externími a finančními náklady u různých technologií odhaduje projekt ExternE takto (jde o náklady v centech USD na výrobu kWh elektrické energie):

Technologie Externí Finanční Celkové
Uhlí 2,0 5,0 7,0
Nafta 1,6 4,5 6,0
Plyn 0,36 3,5 3,9
Vítr 0,22 6,0 6,2
Voda 0,22 4,5 4,7
Jaderná 0,04 3,5 3,5

Korektní porovnání jednotlivých zdrojů je správné pouze tehdy, když se zahrnou investiční, provozní i externí náklady na zdroj stejného výkonu.

Na ekonomické hodnocení má samozřejmě vliv řada dalších faktorů, jako jsou nároky na umístění stavební a technologické části elektrárny v regionu.

nahoru