Vodní a tepelné elektrárny - Energetika a geografie ČR

k navigaci

Výrobu elektřiny v ČR zajišťuje především akciová společnost ČEZ (asi 70 %) a dalších více než 100 nezávislých výrobců. Kromě tepelných elektráren na fosilní paliva pracují na území ČR JE Temelín, JE Dukovany, vodní elektrárny, větrné elektrárny, solární elektrárny i elektrárny spalující biomasu. Celková roční výroba v ČR přesahuje 80 TWh elektrické energie, z toho Skupina ČEZ vyrobí více než 60 TWh. Např. v roce 2010 Skupina ČEZ v ČR vyrobila 63 264 GWh elektřiny a celková produkce v ČR činila 85 910 GWh.

Uhlí

Největší část světových zásob uhlí je soustředěna na sever od 30 ° severní zeměpisné šířky v Severní Americe, v Evropě, v Rusku a v Číně. Velké zásoby jsou i v Jihoafrické republice a v Austrálii. Asi 75 % zásob tvoří uhlí černé. Zásob uhlí je ze všech fosilních paliv nejvíce a počítá se s ním jako s důležitým zdrojem energie i v tomto století.

ČR je na primární energetické zdroje poměrně chudá. V uplynulých desetiletích byl díky uplatňování extenzivního energetického hospodářství podstatný podíl uhlí vyčerpán. Další těžba hnědého uhlí v perspektivě desítek let narazí na ekologické limity. Přesto je ČR v zásobách uhlí dosud soběstačná. Statistika na přelomu tisíciletí hovoří o zásobě téměř 3700 milionů tun hnědého a více než 2300 milionů tun černého uhlí. Hlavní oblasti těžby uhlí leží na Ostravsku (Ostravsko-karvinská pánev, tj. jižní část Hornoslezské pánve, zasahující k nám z Polska) a v Podkrušnohoří. V hlubinných dolech Ostravska se těží koksovatelné černé uhlí, v převážně povrchových dolech Podkrušnohoří se těží uhlí hnědé.

Mezi nejvýznamnější uhelné revíry patří Ostravsko-karvinský revír (roční těžba okolo 14 milionů tun černého uhlí), Severočeský hnědouhelný revír (roční těžba okolo 38 milionů tun hnědého uhlí a lignitu) a Sokolovský hnědouhelný revír (roční těžba okolo 7 milionů tun hnědého uhlí a lignitu). Po roce 1989 nastal v důsledku poklesu poptávky útlum těžby uhlí. Podíl na tom má i ekologizace našich elektráren, v nichž byly trvale odstaveny některé zastaralé neodsířené bloky. Nově zvýšenou poptávku pokrývá výhodný dovoz uhlí z Polska. Současná úroveň těžby se v ČR pohybuje okolo 60 milionů tun uhlí ročně

Hnědé uhlí, které je hlavním palivem českých tepelných elektráren, je těženo třemi těžebními společnostmi ve dvou hnědouhelných revírech, a to téměř výhradně povrchovým způsobem. Těžba v jediném hlubinném dole bude ukončena v roce 2007.

Uhelné elektrárny představují asi 53 % instalovaného výkonu české elektroenergetiky (v roce 2010 to bylo 10 769 MW). Většina z nich je situována do bezprostřední blízkosti hnědouhelných dolů v severních a v severozápadních Čechách. Největší výrobce elektrické energie v ČR, Skupina ČEZ, v současné době provozuje 19 uhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu více než 6 758 MW.

Ropa

Mezi oblasti s velkými zásobami ropy patří Střední východ, Severní a Jižní Amerika, Rusko a Severní moře.

Větší část tuzemské spotřeby ropy a kapalných paliv v ČR je zajišťována dovozem, především dálkovými ropovody. Vlastní těžba zajišťuje pouze okolo 4 % spotřeby. V současné době představuje tuzemská spotřeba ropy asi 8 milionů tun Využití kapalných paliv je v elektroenergetice minimální.

Ropa je dnes bezesporu nejdůležitější energetickou surovinou. Její dostupnost a cena významně ovlivňuje hospodářství ve vyspělých průmyslových zemích. V případě války může přístup ke zdrojům ropy přímo ovlivnit výsledek vojenského střetnutí. Proto jsou všechny ropné oblasti, zvláště v rozvojových zemích, stále ve středu pozornosti velmocí.

Ve světovém obchodě s ropou má významné postavení Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC, která sdružuje značnou část zemí s nejvyšší produkcí ropy. Výrazně se její význam ukázal v roce 1973, kdy arabské země uvalily na vývoz ropy do USA a Evropy embargo; to způsobilo v nejvyspělejších průmyslových zemích světa palivovou krizi a vedlo nakonec až k arabsko-izraelské válce. Ve svých důsledcích však přinesla ropná krize i pozitivní výsledky. Byly rychle nalezeny četné další ropné oblasti a především se mnohem účinněji začaly hledat nové zdroje energie. Bohatý svět si také uvědomil skutečnou cenu ropy, začal s ní šetřit a během velice krátké doby došlo k výrazným energetickým úsporám.

K dočerpání celosvětových zásob ropy má dojít ještě před polovinou tohoto století. Podle analýzy uvedené v Petroleum Review se v roce 2004 těžilo více než jeden milion barelů ropy denně, což je dvojnásobek produkce před dvěma lety. Do roku 1990 vykázaly pokles těžby ropy pouze tři země včetně USA, kde byla produkce ropy nejvyšší v roce 1971 a od roku 1985 trvale klesá. BP Statistical Review of World Energy uvádí, že těžba ropy klesla u více než deseti významných producentů.

Zemní plyn

V přírodních nalezištích doprovází zemní plyn zpravidla ropu. Většina zemního plynu využívaná v ČR je z dovozu, vlastní těžba tvoří pouze asi 1 % tuzemské spotřeby. Celková roční spotřeba zemního plynu se v ČR pohybuje na úrovni okolo 10 mld. m3. Z, Pro rok 2011 zhruba platí prognóza 8,81 mil. m3.

Zemní plyn se na přední místo ve světové energetické bilanci dostal až ve druhé polovině našeho století. V některých zemích se dnes využívá dokonce více než ropa. V současné době stoupá každoročně těžba zemního plynu až o 8 % (Číňané prý znali a využívali zemní plyn již v 10. století před n. l.).

Výstavba nových výrobních kapacit

Stále živý a aktuální je záměr obnovit současné výrobní kapacity využívající fosilní paliva i vystavět kapacity nové. Nové zdroje by nejen přispěly k vyrovnané obchodní bilanci v ČR, ale odběrem uhlí také k sociálnímu konsenzu v severozápadních Čechách.

Většina současných uhelných elektráren energetické společnosti ČEZ pochází z konce 60. a z počátku 70. let minulého století. Před 10 lety byly elektrárny sice odsířeny a modernizovány a jejich životnost se tak prodloužila o 10 až 15 let (průměrné stáří uhelných elektráren je nyní 24 let), po roce 2010 by však tak jako tak musely svůj provoz ukončit. V důsledku stále větší poptávky po elektrické energii u nás i ve světě se proto ČEZ, a. s., rozhodl komplexně obnovit bloky hnědouhelných elektráren (elektrárny v Tušimicích, Prunéřově), postavit nové bloky, každý o instalovaném výkonu 660 MW (elektrárny Ledvice a Počerady – v Počeradech jde o výstavbu nového paroplynového zdroje), a ukončit provoz celkem 14 neefektivních hnědouhelných bloků. Předpokládaný pokles celkového instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách by měl dosáhnout zhruba 1000 MW. Další pokles zhruba na polovinu současné kapacity přijde po roce 2030. Účinnost výroby elektřiny bude oproti současným zdrojům u obnovených zdrojů vyšší cca o 15 %, u nově budovaných o 25 %. Objem emisí SO2 a NOx poklesne o více než 50 %. Významné je snížení emisí CO2, a to zejména v souvislosti s plněním závazku z Kjótského protokolu snížit do roku 2012 oproti úrovni roku 1990 emise tohoto skleníkového plynu o 8 %. ČEZ, a. s., je první společností v zemích Evropské unie, která přistupuje ke komplexní obnově zdrojů podle nových směrnic EU. Ostatní firmy to teprve čeká.

nahoru